Hraje volejbal, ráda cestuje po českých památkách nebo jen tak přírodou. Lze ji potkat ale i na demonstracích nebo vědeckých konferencích. Když totiž odmaturovala na gymnáziu v Nymburce, začala Petra Vejvodová v roce 2006 studovat politologii a mezinárodní vztahy na brněnské Fakultě sociálních studií. Teď zde dělá doktorát na téma pravicový extremismus. V odborných kruzích zaujal hlavně její článek Autonomní nacionalismus z roku 2008 (na www.rexter.cz), který analyzoval modernizační trendy českého neonacismu. Patří také k autorům publikace Krajní pravice a krajní levice (Grada, rok 2011). Nás zajímalo hlavně, co nového vaří čeští neonacisté ve své kuchyni…
Zájem o extremismus, a ještě pravicový, to není zrovna obvyklé. Jak jste se k němu dostala? Proto, že je téma, které má takříkajíc šťávu?
Zaujalo mě díky přednáškám docenta Mareše na vysoké, vtáhl mě do toho. V rámci politologických témat, co se nabízejí, mi to skutečně přijde jako adrenalinové dynamické téma.
Proč ne levicový, ale pravicový extremismus? Protože levicový je méně násilný a tudíž má málo adrenalinu?
Víte, rozhodně ten levý nepovažuju za menší hrozbu, za něco, co je méně násilné. Mnohdy bývají ti levicoví nápaditější. Ale v ČR je levicově extremistická scéna strnulá. Můj výběr vycházel z mého odborného zájmu o druhou světovou válku. Já jsem nikdy nesympatizovala ani s jedním extrémem, tedy ne že bych kvůli inklinaci k levicovému extremismu přišla k zájmu o pravicový.
Volíte asi tak TOP 09, odhaduju.
Volím pravicové strany.
Vyhrožoval vám už někdo kvůli vaší specializaci?
Zajímám se o to už několik let, chodím se dívat, jak probíhají demonstrace, do terénu, ale ani jednou mi nikdo na pravicově extremistické akci nevyhrožoval.
Možná to bude tím, že vypadáte dost nordicky.
Ano, možná že díky tomu nikoho nenapadne, že rozhodně nejsem na jejich straně.
Které trendy na krajní pravici byste za poslední roky považovala za hlavní, kde je největší nebezpečí, kde naopak média tu hrozbu nejvíc nafukují? Podle mě bývají v zahraničí problémy s neofašismem a podobně větší.
Souhlasím, dění na krajně pravicové scéně je novináři do značné míry zveličováno podle zásady – téma je výživné a zajímavé, tak proč bychom o něm nepsali? Pokud srovnáme situaci u nás se situací třeba v Německu, Rusku, Polsku, tam to bývá horší. U nás je to přifouknuté i proto, že – podle mě – se tomu pravicovému přikládá větší váha než levicovému, i když rizika plynoucí z obou jsou stejná. Novinkou na krajní pravici je modernizace, scéna prochází obrodou, aby oslovila další skupiny mládeže, protože mládež má vždycky ve společnosti největší potenciál k radikalismu. Krajní pravice si přivlastňuje moderní styly subkultur jako graffiti, skateboard styl, hiphopový styl…
Tedy to, co bylo populární u anarchistů a různých alternativňáků na krajní levici…
No, to nejsou věci, které by byly nutně součástí krajní levice, spíš prostě u takové té rebelující alternativní mládeže.
Změna stylu, to je originálně skutečně vymyšlené v Německu?
Ano, autonomní nacionalismus přišel z Německa, ale tam ho neonacisté většinu opsali od svých protivníků – autonomních anarchistů ze 70. let. Myslím ne ideologii, ale ty nápisy, emblémy, oblékání do black block stylu atd. Zkusili to, vyzkoušeli, zjistili, že je to přijatelnější ve společnosti, ta nová image, že se tak dá víc přiblížit veřejnosti, než když mají bundy bombery, boty martensky a vyholenou hlavu. Stará image už byla hodně zprofanovaná, každý věděl, co znamená. Z Německa se to rozšířilo do ČR, Slovenska, Polska, do skandinávských zemí atd.
Ta modernizace vzhledu a hesel znamenala dost velký zásah do dosud zaběhaných stylů. Dalo by se odhadnout, jak velkou část nových rekrutů přivede a jak velkou část tradicionalistů odpudí?
Příliv nových trendů a lidí neznamená automaticky znechucení a odchod těch starých. Udržují si starou image, zůstávají stejně naladění, ale působí to rozdělujícím efektem. Část prostě inklinuje k novým směrům, k autonomnímu stylu, a část se drží 90. let, toho hard core stylu.
Která jména konkrétně k nám ten modernizační styl přinesla, kdo stojí v pozadí toho přebarvení českého neonacismu?
Skinheadská scéna byla u nás přece dřív hodně primitivní, Dělnická strana taky. Patrik Vondrák, Filip Vávra a Michal Glas, který vedl kladenskou buňku Autonomních nacionalistů. Přímo ta byla iniciátorem změn v Česku, ta kopírovala Německo.
Jedním z modernizačních trendů na krajní pravici je i větší účast žen. Ty, co u nich teď jsou, to jsou vesměs partnerky těch už aktivních lídrů, nebo přišly k hnutí samy, spontánně, zdola?
Ženské neonacistické hnutí je teď sice početnější, ale stále je postaveno hlavně na partnerkách lídrů i řadových členů – neonacistů. Účastnily se jednotlivých demonstrací a časem došly k názoru, že se můžou v neonacistickém hnutí angažovat samy a založit si ženskou organizaci – Resistence Women Unity. Tím sledují historické vzory, jako například finská organizace Lotta Svärd, působící za II. světové války.
...zbytek tohoto zajímavého rozhovoru najdete v čísle 19.
K otevření souboru typu *.pdf potřebujete příslušný prohlížeč. Pokud vám soubor nejde otevřít, zdarma si stáhněte a nainstalujte si program - například Adobe Reader.
|
Hledáte něco? Využijte vyhledávač Google k prohledání našich stránek, s mírným zpožděním jsou prohledávána i vložená pdf novin. (výsledky se zobrazí v novém okně) |
Máte nám co říct? Využijte možnosti připojit se do dikuze! |
![]() |
![]() |
| Stránky novin 2002-2006 |
![]() |
| Stránky novin 1999-2000 |