PRAHA – Už dvanáctý ročník romského světového festivalu Khamoro se uskutečnil v Praze. Organizátoři tohoto festivalu, občanské sdružení Slovo 21 a Studio Production Saga, ho naplánovali na jeden týden.
Akce vyvrcholila 27. května. Centrum Prahy zaplavila velká vřava, pořádná porce muziky a tance. Celé teto parádě velel primátor hlavního města Prahy Pavel Bém. Vezl se v kočáru taženém párem koní i s romskou miss krásy. Za ním šel průvod pestrobarevně oblečených účinkujících a byl zdoben muzikou, zpěvem a tancem. Na ulici zněly žánry romské muziky z celého světa. Pro nás neobvyklá romská dechovka nenechala na pokoji kolemjdoucí ani přihlížející a mnohé z nich i roztancovala. Romští umělci procházeli Prahou ve velkém stylu, byla to paráda, byla to síla a neobvyklý zážitek. Byla to živá reklama festivalu Khamoro. Ovšem od 23. do 29. května 2010 probíhaly každý večer hudební koncerty s různorodou romskou hudbou. Hudebníci z různých koutů světa představili na Khamoru 2010 součastnou romskou hudbu, jazz a tradiční romskou muziku. Na letošním festivalu zazněla poprvé i světová romská opera, Invisible Gipsy od srbského skladatele Zorana Tairoviče. Současnou romskou hudbu na Khamoru prezentovala světově známá česká skupina Gipsy.cz. Jazz zastupovali špičkový romští muzikanti, Gipsy Swing Trio a Tchavalo Schmidt z Francie a 16 Gipsy Strings z Německa. Tradiční romskou hudbu představili Romano Stilo ze Slovensko, srbští Black Panthers, Orkestar Braka Kadrievi z Makedonie, čeští Surmajovci, slovinská skupina Šukar a rumunská Mahala Rai Banda. Specialitou festivalu Khamoro byla i taneční formace Romano Atmo z Francie.
Některé z účinkujících popíšu v čísle 8/2010. Gejza Horváth
BRNO – I letos otevřelo Muzeum romské kultury 15. května veřejnosti dveře dokořán do dlouhých večerních hodin u příležitosti svátku muzejních nocí. Letos jste se mohli naučit romské písničky, vytvořit si vlastní obrázek z barevných sypaných písků, poslechnout si romskou lidovou muziku ze slovenské Hrochotě nebo se podívat na tradiční romské oděvy při jedné z módních přehlídek. K tomu všemu bylo možné zakusovat tzv. goju, plněné střívko, nebo marikľu, placku s povidlím.
Další zajímavosti z čísla 7/2010.
LETY – Pietní území bývalého cikánského tábora v Letech na Písecku, plocha jakoby zapomenutá, těžko přístupná, bez jakéhokoli vybavení, přešlo v květnu 2009 rozhodnutím vlády pod správu Památníku Lidice.
Tato příspěvková organizace Ministerstva kultury ČR nenechala výzvu bez odezvy. A tak památné místo přivítalo účastníky letošní pietní vzpomínky, konané tradičně 13. května, příjezdovou asfaltovou cestou, parkovištěm a amfiteátrem. Rovněž dvěma historicky věrnými replikami táborových ubikací, v nichž se nachází jednak expozice evokující historii Romů, trýzeň vězňů v letském táboře a romský holocaust, jednak sociální zařízení. V obci Lety došlo k otevření informačního centra. Nově vznikla i naučná stezka s osmi zastaveními.
Pokračování článku v čísle 6/2010.
HODONÍN – Dvanáctka nejkrásnějších romských dívek, hojně doprovázených příbuznými z celé republiky, se v sobotu 24. dubna sjela do Hodonína. V místním kulturním domě Horní Valy se již podesáté volila Miss Roma. Letos si korunku odvezla sedmnáctiletá Pavlína Lendelová z Lovosic.
Na druhém místě skončila devatenáctiletá Veronika Olahová z Jesenice a třetí byla patnáctiletá Nikola Dudášová z Bruntálu. Do letošního ročníku Miss Roma se přihlásilo na sedm desítek dívek, z nich pořadatelé vybrali finálovou dvanáctku. Ve finále, kam se probojovaly například dívky z Břeclavi, Brna, Ostravy či Prahy, o korunku krásy soupeřila také sedmnáctiletá Blanka Poláková z Hodonína. Kromě zpěváků ze SuperStar zazněly brazilské rytmy v podání taneční skupiny Tradicion, s doprovodem cimbálové muziky Zádruha zazpívali Jožina a Vojtěch Ducháčkovi, předvedla se i romská kapela Krištofovci a taneční soubor Šukár čhaja. Během programu však vystoupili především zpěváci Jan Bendig či Monika Bagárová.
Celý článek naleznete v čísle 5/2010
BRNO – Letos podeváté se Brňané sešli na Mezinárodním dni Romů. Stejně jako na celém světě oslavili i v Brně Romové svůj svátek, který připadá na 8. dubna, a představili veřejnosti svoji kulturu a tradice.
Brněnští Romové zahájili oslavy na farní zahradě v Zábrdovicích, kde účastníci oslav mimo jiné přivázali stužky na Strom tolerance a ze Zábrdovic pak vyrazili v průvodu na Moravské náměstí. Tam byl připravený bohatý kulturní program a své umění předvedly romské hudební a taneční skupiny Gulo čar, Brněnský cimbal band, Funky Day, Merci, Pirož rouža a mnoho dalších.
„Naším cílem nebylo pouze představit romskou kulturu, chtěli jsme také prohloubit spolupráci organizací, které mají stejnou cílovou skupinu a spojit tak jejich úsilí při příležitosti oslav jednoho svátku,“ řekla Jana Vejplachová, ředitelka Společnost Romů na Moravě, které bylo hlavním pořadatelem.
Letošní Mezinárodní den Romů organizátorsky zajistily organizace poskytující služby zejména Romům: IQ Roma servis, Drom, Muzeum romské kultury, Společenství Romů na Moravě, Ratolest Brno a Petrov. Akci finančně podpořilo Statutární město Brno a společnost Cooptel. Záštitu nad oslavami převzali: poslankyně Kateřina Jacques, členka zastupitelstva města Brna Kateřina Dubská, primátor Statutárního města Brna Roman Onderka, hejtman Jihomoravského kraje Michal Hašek a bývalý ministr vlády pro lidská práva a menšiny Michael Kocáb.
Více o oslavách se dočtete v čísle 4/2010.
Výborný houslista z Cigánských diablov, Emil Hasala, v životě nezapře své cikánské kořeny. Je na ně hrdý a nikdy se netajil tím, co doopravdy je. Však také není proč. Pan Hasala určitě moc dobře ví, co je pravý cikánský život, pravé cikánství a jeho temperament, vždyť patří k nám. Tento rozhovor je sice krátký, ale je plný pravdy…
Povězte nám něco o sobě…
Som húslista cigánských diablov a otec dvoch nádherných synov.
Jak jste se k hudbě dostal?
K hudbe ma od štyroch rokov viedol starý otec, ktorý sám bol vynikajucim primášom
Jak jste se všeobecně dostal k Diabolským huslám (DH)? Co se vám nejvíce líbí na DH?
Tak. Diabolské husle už zanikli, aj keď som bol spolu s pánom Mrenicom starším zakladaťelom, zoskupenie má dnes už názov Cigánskí Diabli.
Jak byste se charakterizoval dvěma slovy?
Spokojný pracant.
Kdo je vaším vzorem?
Mojim vzorom je každý jedinec, ktorý dokázal svoj talent prestaviť do ozajstného génia. Som hrdý na dnešných talentovaných mladých Rómov, je ich strašně veľa a robia nám obrovsku radosť, či je to už vážná alebo hudba lahšieho žánru. V tom sme my Rómovia výnimočný - talentom, ale musíme ho vedieť správně zužitkovať, lebo talent sám o sebe ešte nestačí...
Co byste vzkázal mladým lidem, kteří právě čtou tento článek?
Veľa študovať, pracovať na sebe a vediet sa začleniť do majoritnej spoločnosti, samozrejme a pritom nezabúdať na svoje koreně! Jedine tadial vedie cesta…
Ptala se Lucie Sharrii Oračková
V čísle 3/2010 se ptala Lucie Sharrii Oračková.
BRNO – Rozkaz říšského ministra vnitra a vůdce SS Heinricha Himmlera se stal před 67 lety spouštěcím mechanismem hrůzných událostí. 7. března 1943 byl z Brna vypraven první transport protektorátních Romů do vyhlazovacího tábora Osvětim-Birkenau. Hned první den bylo do Osvětimi převezeno více než tisíc Romů, většina z nich nepřežila. Cesta do vyhlazovacího tábora čekala v protektorátu Čechy a Morava celkem šest a půl tisíce romských mužů, žen a dětí. Muzeum romské kultury (MRK) si tento smutný den každoročně připomíná. Také letos 8. března položili účastníci vzpomínkového aktu kytice u pamětní desky v muzeu. Součástí piety byly také proslovy hostů, zástupců města Brna a hudební vystoupení.
(MRK, red)
Další aktuální zprávy čtěte v čísle 2/2010.
Praha – druhý únorový víkend pořádalo slovo 21 každoroční setkání romských studentů, kteří chtějí studovat na vysoké škole. Přijelo 22 studentů či absolventů středních škol, především z Brna, Pardubic a Prahy.
V průběhu víkendu prošli sérií testů určujících jejich studijní a osobnostní předpoklady. Víkend nabitý zážitky jen krátkodobě narušil fakt, že skupinu mladých Romů nechtěli v sobotu večer pustit do pražských tanečních klubů s výmluvou na VIP vstup, nevhodný oděv či nutnost vlastnit klubovou kartu. Podobné argumenty majitelů diskoték a klubů Romové slýchají i v Brně, kde jsou nakonec odkázáni jen na pár „otevřených“ podniků.
Celý článek v prvním čísle roku 2010.
PRAHA – V architektonicky zajímavě uspořádaném centru Pražská křižovatka se 1. prosince uskutečnilo první slavnostní předávání cen Gypsy Spirit. Připadly těm, kteří se u nás snaží zlepšit situaci Romů. Ceny vyhlašuje ministr pro lidská práva Michael Kocáb, záštitu nad akcí převzal a porotě předsedal Václav Havel a eurokomisař Vladimír Špidla.
Ceny předávaly mj. kardinál Miloslav Vlk či Magdalena Vašáryová. Na této akci, zaměřené na téma, jenž celá společnost nevímá jednoznačně, byly zajímavé a významné dvě věci: Akce se uskutečnila v místě, které je již tradičně vyhrazeno setkáním disidentů, Fóru 2000 s diskusí k závažným globálním problémům, tedy v místě spojeném se jménem Václava Havla. Tím nepochybně chtěl ministr Kocáb a další organizátoři akce říct, že při řešení problematiky spojené s Romy upřednostňují řešením humánní ve stylu Václava Havla, a Romové se k takovému řešení hlásí.
O nominovaných, vítězích i slavnostním předávání cen se dočtete v letošním 22. vydání RH.
BRNO – Osmý ročník festivalu Django Fest a druhý ročník soutěže Street Sounds přivedl na pódium rozmanité kapely – Al-Yaman (ČR, Jemen, Izrael), Cigánski diabli (SR), Make It Funky (ČR) či DJ Click Joe (ČR). Jeho program přilákal 14. listopadu do brněnského klubu Fléda skoro 400 hudebních nadšenců.
Cílem festivalu je představit publiku nejrozmanitější hudební počiny world music scény, otevřít mu nové hudební obzory a svým výběrem potěšit každého milovníka hudby a tance. A skrze hudbu také přiblížit různé kultury a národy, napomoci integraci a podpořit multikulturalismus. Letos se to podařilo na výbornou. Na hlavním menu této hudební hostiny byly rytmy Orientu kořeněné elektronikou, klasická hudba v moderní omáčce a peprné funky s taneční a divadelní performancí.
Celou reportáž najdete v čísle 21.
Nejdřív pedagogická asistentka, pak terénní sociální pracovnice ve sdružení Romodrom a Společenství Romů na Moravě (SRNM). Irenu Bagárovou přivedla do tohoto prostředí tehdejší zaměstnankyně SRNM Danara Meluzinová. Irena zde působí už dvanáctým rokem. V současnosti jí dělá starosti hlavně zvětšující se počet lidí, kteří končí v holobytech nebo na ubytovnách.
Jak vypadaly začátky v SRNM?
Nejdřív jsem se té nabídky trochu lekla. Jsem sice Romka, ale s Romy jako s menšinou jsem nepracovala. K mým kamarádům patřili Romové i „bílí“, romskou problematiku jsem nijak zvlášť vyhroceně nevnímala. Baví mě pomáhat lidem, takže práci jsem si oblíbila. Pravda, to finanční ohodnocení, jak už to v neziskovkách bývá, to je zase jiná stránka.
Když slyším, do jakých problémů se zamotávají klienti, mám dojem, že situace se spíš zhoršuje.
Ano, poslední dobou řeším čím dál víc problémy s exekucí a bydlením. Řada klientů byla vyhozená z obecních bytů, protože rodina v něčem uvízla, třeba v závislosti na automatech atd., neplatila nájem a má strašné dluhy, které musí splácet. Je to pořád dokola. Nezbaví se toho, musí splácet, a když ne, úřady jim sáhnou na dávky. Když někdo na nájmech udělá velký dluh, majitel podá žalobu, která zní na vyklizení, ale s náhradou bytu, protože mají děti. Takže jim dají ubytovnu nebo například na Bratislavské holobyt. Ten se skládá z jedné místnosti bez koupelny či kuchyně, společný záchod je venku. V místnosti tam žije dohromady třeba 6–7 lidí. Lidi, kterým tohle hrozí, musí přehodnotit svoje priority, důležité věci dát na první místo. Chci na ně apelovat, protože i když k nám přijdou pro radu a my se snažíme zachránit co se dá, město jim splátkové kalendáře nepovolí, poněvadž mají dluhy 300 tisíc nebo půl milionu. My jako terénní sociální pracovníci jim pak hledáme nouzové bydlení, jenže to je jednak v horším stavu než to původní, jednak za něj platí šílené peníze. Třeba třikrát víc než dřív – po rodině někde na ubytovně můžou chtít i 15–16 tisíc. Teprv pak si uvědomí, jaké pálky musí platit, jinak by byli na dlažbě. Jdou často do desetkrát horšího prostředí, dluhy jim stejně zůstanou. Mně je především líto, že v těchhle podmínkách musí vyrůstat děti.
Pokračování v čísle 20.
Demokratická aliance Romů (DAR) se do určité míry překrývá s redakcí časopisu Kereka (Kruh) ve Valašském Meziříčí, podobně jako společenství Romů na Moravě (SRNM) a Romano hangos (RH) v Brně. Marcela Tuliová v Kerece zastupuje šéfredaktora. Rok studovala na vysoké škole psychologii, studium ale přerušila a nyní pracuje jako koordinátorka a realizátorka vzdělávacích projektů.
Kdy Kereka vznikla a proč?
DAR vydává Kereku za podpory ministerstva kultury od roku 1997. Časopis má hlavně funkci zábavnou, vzdělávací, ale i poučnou a motivační. Může pomáhat učitelům základních, zvláštních i středních škol při výuce romských dětí. Prezentuje romskou kulturu a tradice.
Redakci máte ve Valašském Meziříčí, což znamená ještě větší odstup od Prahy než jako v případě našeho RH v Brně. Je to problém, přináší vám to nějaké potíže?
Nenazývala bych to přímo problémem. Samozřejmě jsou situace, události, které si žádají okamžitou odezvu, a pak ona dálka může být překážkou. Ale nebývá to rozhodně pravidlem a myslím si, že mnohaletou prací a komunikací s Romy jsme si celkem získali důvěru čtenářů.
Kolik čísel a jak často vydáváte, kdo a jakým způsobem zajišťuje distribuci?
Kereka je jediné celostátní romské měsíční periodikum pro děti a mládež, snažíme se oslovit věkovou skupinu od 5 do 26 let. Čísel je celkem 11, o prázdninách se čtenářům do rukou dostává dvojčíslo. Distribuci pro předplatitele provádí v zastoupení vydavatele společnost, která se touto činností zabývá. V rámci jednotlivých akcí zvyšujeme publicitu Kereky, tvoříme public relations strategii, která zvyšuje zájem o periodikum na veřejnosti.
Celý rozhovor v letošním 19. vydání.
BRNO – Muzeum romské kultury uvedlo 8. října vernisáž výstavy nazvané Svaz Cikánů-Romů 1969–1973. Stalo se to v Brně v období Pražského jara. Romové tehdy dokázali zorganizovat první romskou organizaci v tehdejším Československu.
Obdobná romská organizace na Slovensku nesla název Zväz Cigánov-Rómov. Během krátké doby své existence dokázal Svaz Cikánů-Romů (SCR) uskutečnit řadu cílů, které vedly ke zlepšení postavení Romů ve společnosti, dalece přesáhly svou dobu a byly jedinečné svým významem i v celé Evropě. Odkaz SCR zůstává aktuální dodnes a je nepochybné, že v listopadu roku 1989 Romové měli na co navazovat. Nezačínalo se na zelené louce.
Jako pamětník, člen ústředního výboru Svazu a ředitel jednoho ze závodů Nevodromu (hospodářské účelové zařízení Svazu), prohlašuji, že Svaz byl zrušen komunisty jako plod roku 1968 a takový plod rozmachu svobodných a tvůrčích sil národnostní menšiny Romů nemohl už nadále existovat. Ostatně Romové tehdy byli nazýváni jenom jako občané cikánského původu. O svůj statut příslušníků národnostní menšiny mohli usilovat až ve svobodných podmínkách, které nastaly po sametové revoluci v roce 1989. Dnes tomu je právě čtyřicet let, co Svaz Cikánů-Romů vznikl. Bylo to slavné období, které lze srovnávat pouze s obdobím asi dvou let po listopadu 1989. Na zopakování takového postoje Romů a jejich postavení ve společnosti si budeme muset ještě nějakou dobu nejspíš počkat.
Karel Holomek
Tento a další články naleznete v aktuálním čísle 18.
BRNO – Nízkoprahové zařízení pro děti Drom otevřelo všem zájemcům „zvenčí“ ve čtvrtek 24. září své dveře v rámci Týdne nízkoprahových zařízení. Tuto kampaň organizovala letos již potřetí Česká asociace streetwork s podporou nadace Vodafone ČR.
Kampaň chce především detailněji informovat veřejnost o významu nízkoprahových zařízení pro mládež a přiblížit práci jednotlivých center. V Dromu se sešli nejvíc rodiče našich současných i potenciálních klientů, měli jsme ale možnost přivítat také paní učitelku z přípravného ročníku na místní ZŠ, kurátorku z Orgánů sociálně právní ochrany dětí městské části Brno-sever, navštívilo nás i několik bývalých zaměstnanců a zaměstnankyň, stejně jako studenti a zástupci tisku. K naší lítosti chyběli především představitelé státní správy. Všichni návštěvníci si mohli prohlédnout prostory nízkoprahového zařízení, složené z klubovny pro děti od 6 do 11 let, klubu Brána pro mládež od 12 do 18 let, nově zrekonstruované doučovací místnosti, košíkářské a keramické dílny.
Upoutalo především taneční vystoupení domácí skupiny Piroš Rouža ve dvorním traktu pavlačového domu, kde Drom sídlí. Všichni tanečníci, malí i velcí, byli v dobré formě. Lektorka taneční dílny Růžena Krištofová vysvětlila: „V těchto dnech trénujeme každý den, abychom byli dobře připraveni na soutěž Romský talent, které se zúčastníme v říjnu v Praze.“ Překvapením bylo vystoupení dvou beatboxerů, kteří předvedli improvizovanou show bez použití hudebních nástrojů, pouze svými ústy vytvářeli zvuky podobné bubnům a jiným hudebním nástrojům.
Klára Šalléová, Patricie Hanzlová
Více v aktuálním čísle 17.
Absolvovala sociální pedagogiku na brněnské pedagogické fakultě, souběžně studuje psychoterapii na Pražské vysoké škole psychosociálních studií a pracuje v brněnské organizaci IQ Roma servis. Zde se věnuje dětem a stará se o vydávání časopisu Romano VIP. Nela Živčáková.
Rozhovor s ní naleznete v čísle 16.
HODONÍN U KUNŠTÁTU – Mší přímo na místě někdejšího internačního tábora v Hodoníně u Kunštátu a kladením věnců na nedalekém Žalově - pozemku bývalého pohřebiště - si v neděli 23. srpna asi padesátka účastníků připomněla výročí 21. srpna 1943. Tehdy odsud úřady odeslaly transport lidí k likvidaci do Osvětimi.
Celkově se v táboře v období 1942-1943 ocitlo 1396 lidí, 207 zemřelo na nemoci přímo v něm, většina zahynula po převozu v Osvětimi. Vzpomínkový obřad tradičně organizuje brněnské Muzeum romské kultury (MRK)
Mši sloužil kněz husitské církve Martin Kopecký. Na rozdíl od předcházejících akcí se tentokrát uskutečnila přímo v areálu bývalého tábora, kde dnes stojí rekreační středisko. Kázání Kopeckého doplňovala romská kapela Paramisara. „Nacházíme se v chrámu uprostřed přírody, nemusíme se tísnit v malé kapli,“ zahájil mši kněz s rudým kalichem na hrudi. Ocenil, že účastníci přijeli, i když už většinou nepatří přímo k pamětníkům: „Stejně jako strom i člověk musí mít kořeny. Může mít vizáž herce nebo modelky, ale bez kořenů je jen jako pleva větrem zmítaná. Neměli bychom být otevřeni jen vůči současnosti a bezprostřední budoucnosti. My sami to nebereme jako obyčejnou akci jednou za rok.“
Více v aktuálním čísle 15
„Marie, vstávej, tam v koutě, něco tam je!“ „Mulo,“ vyděsí se Darinka. „To není žádný mulo, to je ruksak, co si tam někdo položil,“ snažím se o racionální vysvětlení, ale nápad s mulo se mezi dětmi šíří, takže nezbývá nic jiného než vstát, rozsvítit světlo a ukázat jim, že ve třídě opravdu žádný mulo nestraší. Kluci hned využívají světla a vytahují karty, ostatní se trousí pod různými záminkami na záchod a do koupelny. Nestačíme se divit, kolik mají najednou energie – i po půldenní cestě vlakem, prolízačkách, bojovce, vaření večeře a putování za romskými muzikanty, bare lavutara, z rodu Kubíků. Po půl hodině hemžení děck k naší radosti konečně usínají. Tiše zavíráme dveře a jedem plánovat poslední dva dny tábora: celodenní výlet na Čertoryje a večerní cestu za kouzelným nástrojem, který, když na něj zahraje opravdový muzikant, umí plnit přání.
Jsem na třídenním soustředění v Radějově u Strážnice, s námi osm romských dětí, které byly nejvytrvalejší a pilně chodily deset dní na výlety a programy do Muzea romské kultury (MRK).
Více v aktuálním dvojčísle
RÝMAŘOV – Ke starší cihlové budově na okraji Rýmařova se 10. července po 10. hodině začala sjíždět řada lidí. Romské rodiny z Rýmařova a Olomouce, členové Společenství Romů na Moravě (SRNM) z Brna i úředníci Městského úřadu Rýmařov. A hlavně spousta mladších Romů. Na pozvání šéfa rýmařovské pobočky SRNM Martina Daňhela se přijeli podívat na Den otevřených dveří zdejšího komunitního centra pro děti a mládež.
Obsáhlou reportáž z této akce a spoustu dalších zajímavostí si můžete přečíst na stránkách Romano hangos.
PRAHA – Nejkrásnější romskou dívkou z Prahy se 12. června stala dvaadvacetiletá mediální poradkyně Tereza Zámková, která v soutěži Miss Roma Praha 2009 nasbírala nejvíce hlasů. Na stupně vítězů v Kulturním domě Vltavská na Praze 7 přitom stanula i přírodní blondýna s modrýma očima.
Kráska vystudovala psychologii a marketing, ve kterém se uchytila jako mediální poradkyně. Titul 1. vicemiss připadl dvacetileté Tereze Vasilové, u které to na první pohled může vypadat, že se do této soutěže dostala omylem – má totiž blond vlasy a modré oči. „Jsem Romka a tak se tím chlubím dvakrát tolik. Ukazuju, že Romky nejsou jen snědé, ale že jsou mezi nimi i blondýny s modrýma očima,“ uvedla hrdě kráska, jež za svůj vzhled vděčí otci, který patří k maďarským Romům. Třetí nejkrásnější pražskou Romkou pro letošní rok je pak patnáctiletá studentka Judita Gatyášová.
Akci moderovali moderátor České televize Richard Samko a Diana Kobzanová. O hudební vystoupení se postaral 4TET Jiřího Korna a romská kapela Terne čhave.
BRNO – „Jé, kde se tady berete?“ divil se český prezident, když ho v pondělí 8. června u Muzea romské kultury (MRK) obklopil houf
romských dětí. Poté, co jim potřásl rukama, zahájil oficiální část návštěvy. Prezident navšívil MRK v rámci svého pobytu na jižní Moravě.
Zatímco se před budovou shromáždil dav, Klaus si prohlédl muzeum a pak s ředitelkou MRK Janou Horváthovou diskutoval se stovkou Romů. Hudebník Gejza Horváth
se snažil Klause upozornit na situaci v ghettech. „Je v nich skrytá velká pracovní síla. Tam narůstá obrovská masa lidí, s nimiž už nikdo nepočítá. Co s nimi
bude za pár let?“ ptal se. „Mám strach z toho, že je tam spíš mnoho nepracujících. Počátkem 90. let tady byla relativně stabilizovaná romská komunita,
ale neunesla příliv Romů ze Slovenska,“ vyhodnotil situaci prezident. Podle něj s rozsáhlou emigrací z východní Evropy nikdo nepočítal, vše proběhlo rychle.
„Plno těch prací, které běžně dělali Romové, začali dělat lidi ze sousedních zemí. Nevím, očekávám, že až se stabilizují východoevropské země, pak se tam vrátí
zahraniční pracovníci a situace na trhu práce se pro Romy zlepší,“ uvedl.
Zbytek článku naleznete v devátém čísle Romano hangos.
ČESKÁ REPUBLIKA – Na 14 místech v zemi se v neděli 3. května sešlo asi 3 000 Romů, aby demonstrovali proti neonacismu. Akce byla organizována celorepublikově v reakci na útok zápalnými lahvemi na obydlí romské rodiny ve Vítkově sdruženími Dženo, Romea, Slovo 21, Romodrom, Demokratická aliance Romů a Sdružení Romů severní Moravy.
Obsáhlou reportáž z této akce a spoustu dalších zajímavostí si můžete přečíst na stránkách Romano hangos.
HODONÍN – Korunku a titul Miss Roma získala pro rok 2009 Aneta Kančiová, dvacetiletá kadeřnice z Chomutova. Spolu s 11 dalšími
dívkami prošla v sobotu 18. dubna v hodonínském Kulturním domě Horní Valy všemi nástrahami soutěže o nejhezčí Romku České republiky.
Obsáhlou reportáž z této akce a spoustu dalších zajímavostí si můžete přečíst na stránkách pátého čísla Romano hangos.
Pro letošek vám zaručujeme přinejmenším stejnou, ne-li trochu kvalitnější muziku, než jakou hrajeme od srpna 2008. Hoďte nám však do klobouku těch 240 korun
předplatného, nečiní-li vám to zásadní potíže. Cena RH je nastavena pro chudé. Distribuci nechceme omezovat, protože informovanost každého potenciálního stoupence pokládáme za příkaz doby. Uvítáme
i placení za inzerci. Stejně tak vám budeme vděční, pokud najdete další způsob propagace RH, např. ho vyvěsíte ve vaší instituci do výlohy či na nástěnku, získáte další zájemce,
stáhnete naši starší webovou verzi a rozešlete známým, napíšete o RH článek atd. Předem děkujeme.
BRNO – Šéfredaktor RH se 18. února v roli terénního sociálního pracovníka dostavil k budově Nejvyššího správního soudu projednávajícího budoucnost neonacistické Dělnické strany (DS). Zde přítomnému vedení DS nabídnul pomocnou ruku ve formě alespoň základních informací obsažených v našem listu. Proč?
...pokračování v čísle 02-03/09
Je mladá, talentovaná a krásná. Má teprve 14 let a už vystupovala na mnoha koncertech. Pochází z muzikantské rodiny Bagárovců. Brněnská zpěvačka Monika Bagárová a její exkluzivní rozhovor pro Romano Hangos, který pořídila studentka Střední odborné školy sociálně-právní v Brně Lucie Oračková.
...pokračování v čísle 01/09
BRNO – Desítky Romů shromážděných v Bratislavské ulici vpodvečer 29. listopadu se dočkaly kolem 17. hodiny. Dlouhá kolona aut přivezla kanadskou guvernérku Michaëlle Jeanovou, která s diplomaty zahájila návštěvu Muzea romské kultury.
Guvernérku, zastupující v Kanadě britskou královnu Alžbětu II., přivítala ředitelka muzea Jana Horváthová. S Jeanovou a jejím manželem, režisérem Jean-Danielem Lafondem, se pozdravil i zakladatel muzea a předseda Společenství Romů na Moravě Karel Holomek, hudební kulisu obstarala kapela Jána Gašpara Hriska. Představitelka Kanady si pak prohlédla prostory a expozice muzea. Ředitelce MRK při tom pokládala různé otázky ohledně romské kultury. „Jaký mají v Kanadě hip hop? A jak se v Kanadě kraluje?“ zajímali se přitom malí Romové, nahlížející zvenku do oken muzea až do konce akce.
...pokračování v čísle 06/08
LITVÍNOV – Sobota 18. října, krátce po druhé hodině. Na autobusovém nádraží v Litvínově se houfují mladíci v kšiltovkách, pod nimi holou hlavu, sem tam se některému v ruce zaleskne štít se symbolem připomínajícím zpotvořený hákový kříž. Pochod ultrapravicové Dělnické strany do romské čtvrti Janov začíná.
OLOMOUC – Stovky Romů přijely 27. září do baziliky Navštívení Panny Marie na Svatém Kopečku u Olomouce, aby se zúčastnily tradiční romské pouti. Její letošní desátý ročník sestával z mše sloužené páterem Františkem Líznou a knězem Jiřím Rousem, ale hlavně z festivalu romských souborů.
Páter Lízna ve svém kázání povzbuzoval asi 150 přítomných Romů a 50 Neromů k větší aktivitě: „Všichni jste děti Boží, i když vám nadávají.“ Při srovnávání života sociálně slabých a majetné elity uvedl, že spíše projde velbloud uchem jehly než boháč branou ráje. „Nenechte se zatlačit do ghett,“ vyzval Romy.
Kritizoval také provádění potratů a ženám doporučoval: „Neříkejte jenom, že jste těhotné, ale že jste v požehnaném stavu.“
Po prázdninách bude opět vycházet Romano hangos po půlroční přestávce. Tentokrát jako měsíčník. Ministerstvo kultury nám poskytlo nějaké skromné prostředky, a ty limitují periodicitu do měsíční podoby.
Rozhodl jsem se, že rezignuji na funkci šéfredaktora, ale nadále budu pracovat jako řadový redaktor. Funkci šéfredaktora bude vykonávat Pavel Pečínka, který řadu let pracoval jako novinář a romská tematika je mu blízká. Podstatné pro výkon této funkce však není pouze jeho vzdělání, ale především okolnost, že funkci vykonává na plný pracovní úvazek. Romskou problematikou se zabýval na Masarykově univerzitě jako doktorand, je tedy dokonale připraven k výkonu této funkce po stránce teoretické i praktické.
Přejme mu všichni šťastnou ruku při vedení periodika, které vstupuje do desátého výročí svého působení.
Karel Holomek
Romské a na práci s Romy zaměřené neziskové organizace z Brna se po loňské dobré zkušenosti rozhodly i letos uspořádat oslavy Mezinárodního dne Romů společně. Mezi pořádající organizace patřil DROM – romské středisko, IQ Roma servis, Muzeum romské kultury, Petrov, Ratolest Brno, Společenství Romů na Moravě a Středisko integrace menšin.
Program dne Romů byl zahájen 8. dubna tiskovou konferencí na Faře v Zábrdovicích, následně se vázaly stužky v barvách romské vlajky na „Strom tolerance“ ve farní zahradě a před patnáctou hodinou vyrazil slavnostní průvod v čele s divadlem Líšeň ulicemi města Brna (Bratislavská, nám. Svobody, Josefská) k venkovnímu prostoru Galerie Vaňkovka, kde byl před sedmnáctou hodinou zahájen hlavní program oslav pod názvem AMARO BARVALIPEN / NAŠE BOHATSTVÍ.
I letos byl program opravdu pestrý, tradiční romské tance zatancovaly skupiny Čercheňa, Merci, Jaghori, Luluďinky. Moderní tance předvedli skupiny M-dance club Junior, Life Dance. Na závěr zahrála cimbálová muzika Ivana Kašpara Hriska z Brna a hudební skupina pod vedením saxofonisty Lájoše rozparádila diváky k tanci.
Stalo se, že nám výběrová komise odmítla náš projekt vydávání romského čtrnáctideníku. Důvodem k tomu bylo ne dosti přesné stanovení výrobních nákladů. Nedá se nic dělat, museli jsme se smířit s verdiktem komise. Podali jsme nyní projekt ve druhém kole výběrového řízení a snad můžeme doufat, že počínaje dubnem budeme pokračovat v řádném vydávání našeho čtrnáctideníku.
Karel Holomek, šéfredaktor
Sedmadvacátý leden je Dnem památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti.
S předstihem bylo 25. ledna uspořádáno slavnostní shromáždění k tomuto dni v Senátu Parlamentu ČR, a sice Židovskou obcí v Praze pod záštitou předsedy Senátu Přemysla Sobotky a s podporou ministerstva kultury. Slavnostního shromáždění se účastnil také prezident republiky Václav Klaus. Mezi řečníky měl možnost pronést projev k záležitostem romského holocaustu náš šéfredaktor.
Znění jeho vystoupení přinášíme na jiném místě tohoto čísla Romano hangos, protože se vymykal běžným projevům pronášeným při této příležitosti, a protože se stal předmětem širšího zájmu zúčastněných. (red)
Foto: Michal Stránský
V předvečer státního svátku 28. října přišli oslavit svůj svátek hudby všichni fanoušci romské muziky. V brněnském klubu Fléda se po setmění začaly scházet davy diváků, aby si vychutnaly představení připravené organizátory ze Společenství Romů na Moravě.
Hlavním lákadlem večera bylo nepochybně vystoupení kvarteta Gipsy.cz a brněnských Gulo čar. V rušném dění před začátkem koncertu se pohybovaly desítky Romů obou pohlaví a různého věku, převážně však do třiceti let, mezi kterými se proplétali pracovníci různých nevládních organizací, jejich kamarádi či běžní zájemci o romskou hudbu. Veselá a družná atmosféra dávala vzniknout novým přátelstvím a udržovala ta stará.
Romský rapper Radek Banga byl 3. září jmenován českým velvyslancem Evropského roku rovných příležitostí pro všechny. Do čestné funkce jej uvedla v zastoupení premiéra Topolánka ministryně pro národnostní menšiny a lidská práva Džamila Stehlíková.
Frontman kapely Gipsy.cz dorazil v odpoledních hodinách do brněnského sídla veřejného ochránce práv Otakara Motejla v doprovodu svého kolegy z kapely Vojty Lavičky. V dobré náladě a vtipkujíc s novináři se Banga chystal na převzetí jmenovacího dekretu. Na tiskové konferenci byly představeny konkrétních výstupů projektu Evropského roku rovných příležitostí (ERRP). Brněnská organizace IQ Roma servis předvedla informační panely zaměřené proti diskriminaci, dětské komiksy se stejným tématem a nové logo kampaně proti diskriminaci při zaměstnávání Ethnic Friendly (Etnicky přátelský), což je značka, která bude udílena zaměstnavatelům, snažícím se bojovat proti diskriminaci. Informační panely a komiksy budou na výstavách na radnicích různých měst, po Brně začnou také brzo jezdit tramvaje propagující rovné příležitosti.
Ve vystoupení Otakara Motejla zazněla menší kritika značky Ethnic Friendly. „Jakobychom se to báli napsat v češtině, protože pokud máme značku Etnicky přátelský, tak to znamená, že je ve společnosti také etnická zášť, kterou se bojíme přiznat a mnohdy se tváříme, že neexistuje.“
Ministryně Stehlíková zdůraznila, že jmenování do funkce velvyslance pro menšiny probíhá na – pro ni – dvojnásobně posvátné půdě veřejného ochránce práv a zároveň v Brně. „Pokud je Praha mozkem této země, tak Brno musí být jejím srdcem, kde bují občanská společnost a rozvíjejí se pozitivní projekty.“ Podle Stehlíkové je důležité, že kampaň proti diskriminaci povzbuzuje kreativitu a tvůrčí schopnosti u dětí a mladých lidí a přináší pohled jednotlivců tak, jak se jich diskriminace dotýká v jejich vlastních životech. Po projevech přišlo očekávané jmenování, při kterém dostal Radek Banga certifikát a přislíbil, že se bude své funkci věnovat z plných sil. S Džamilou Stehlíkovou si poté zatančil v kruhu dětí z dramatického a hudebního kroužku při IQ Roma servisu. Na otázku, proč si Banga myslí, že byl do funkce ambasadora pro menšiny jmenovaný právě on, odpověděl: „Je to kvůli tomu, že jsem ostrej a nebojím se nazývat věci pravým jménem. Klidně budu prudit a kritizovat i nevládní organizace, když budou dělat něco špatně. Nejdůležitější ale je, aby se Romové zvedli sami a nečekali na pomoc zvenku. Chystá se změna sociálního systému a lidi budou nucený se o sebe postarat, protože tenhle stát jim už nepomůže.“ Čtenářům Romano hangos pak vzkazuje: „Slušnejch Romů je většina, já to vím a vy taky, tak se to nebojte ukázat.“
Dne 19. srpna proběhl v Hodoníně u Kunštátu pietní akt za zemřelé Romy v bývalém cikánském rodinném táboře v Hodoníně u Kunštátu za druhé světové války během roku 1943. Tento tábor, podobně jako tábor v Letech u Písku, byl určen jako přestupní stanice odsunu Romů na smrt do Osvětimi.
Součástí pietního aktu byla mše sloužená za zemřelé u místní kaple. Pietního aktu se účastnila ministryně Džamila Stehlíková, zástupci Jihomoravského krajského úřadu, Magistrátu města Brna, desítka romských pamětníků těch událostí a veřejnost, celkem asi 70 lidí. Akce se koná každoročně jako připomínka 21. srpna 1943, kdy byl z tábora vypraven druhý hromadný transport se zbylými vězni do koncentračního tábora Osvětim II-Březinka, kde většina z nich později zahynula.
Pražské divadlo Ponec se stalo poslední červnový víkend svědkem netradičních vystoupení a setkání. Nestává se příliš často, aby na jednom místě vystupovaly desítky romských hudebníků a tanečníků. Víkendová vystoupení probíhala pod názvem Romano ilo (Romské srdce) a pořadatelem bylo nově vzniklé Sdružení na podporu romské kultury, jehož zakladatelé si stanovili jako cíl zvyšovat povědomí o romské kultuře v České republice i v zahraničí.
Na fotce premiér Topolánek tančí mezi Romy. Idylka, která se však příliš neslučuje s asociální politikou jeho vlády, ta chce bohatým dávat a chudým ještě více brát. (jss)
Letos v březnu zahájilo Společenství Romů na Moravě (SRNM) projekt Integrace Romů v Olomouckém kraji, který se zaměřuje na sociálně vyloučené Romy v lokalitách Olomoucka, Šternberku a Jesenicka. Zahrnuje čtyři hlavní aktivity: terénní práci, přípravu romské mládeže na střední školy, pracovní přípravu pro dlouhodobě nezaměstnané a volnočasové aktivity pro děti a mládež. Projekt je realizován v rámci Operačního programu rozvoje lidských zdrojů a je financován Evropskou unií a Olomouckým krajem. (red)
Jaro je v plném květu, byť nemáme tornáda ničící celá města jako v USA, nějaké to vpravdě romské téma přišlo u nás s prvními vichřicemi a přívalovými dešti. Po jistém vyšumění čunčí aféry, kdy bylo popsáno tolik papíru, že by možná vyvážil všechny vystěhovalé vsetínské Romy i s nábytkem, oživil atmosféru přímo premiér Topolánek, když při slavnostním projevu k zahájení Roku rovných příležitostí poslal do háje multikulturalismus, a udělal z něho škaredé slovo. A to bylo druhého dubna, takže žádný apríl! Nyní je premiér v ohrožení, neboť Evropské ženy, sdružené v 4000 nestátních neziskových organizací a tvořících alianci pod názvem Evropská ženská lobby, chtějí po předsedovi české vlády omluvu a stěžují si na něj evropskému komisaři. Tak informují internetové Britské listy. Představte si čtyři tisíce organizací, pokud pak má každá alespoň tři členky, tak je to dvanáct tisíc rozhněvaných žen! Dá se tudíž tušit, že dny modré šance jsou ve Strakovce sečteny. A co bylo v Topolánkově projevu na romskou adresu? Nuže, citujme:
Z Topolánkova projevu
„Ve školství potřebujeme otevřít vysoké školy všem, kteří k tomu mají předpoklady. To nepůjde bez zavedení odložené platby za vzdělání. Země, v nichž se nějakou formu platí školné, mají třikrát větší podíl vysokoškoláků ze sociálně slabých rodin než Česko. Systém zdánlivé rovnosti - neboli vše je zadarmo – tak vede ke skutečné diskriminaci. Třeba pro Romy je školský systém naprosto neprostupný. To vše je fakt a žádná ideologie s tím nehne. Rovnost v přístupu ke vzdělání je školné. Mimo jiné. Rovněž tak je důležité, aby školský systém lépe než dnes přispíval k soudržnosti společnosti. Aby nevylučoval odlišné skupiny – etnické, ale potenciálně i náboženské – do kulturních ghett. Školský systém musí naopak sloužit k asimilaci, ke schopnosti menšin plně se integrovat do většinové společnosti, do společnosti práva a jasných pravidel. Multikulturalita je zdrojem bolestných nerovností, narůstajících diskriminací a napětí.“
Střední školství
Ještě že tu máme ministryni Topolánkovy vlády Džamilu Stehlíkovou, ta zřejmě zcela v duchu premiérova projevu podpořila romskou střední školu Emila Ščuky. Letitý pobyt této školy ve Středočeském kraji již pravděpodobně skončil: „Prvního února 2007 jsme podali žalobu na školu pana Ščuky o 213 600 korun,“ říká mluvčí středočeského Krajského úřadu Martin Kupka. Vysvětluje, že škola nezaplatila za pronájem, a tak se kraj rozhodl peníze vymáhat soudně. A dodává, že Středočeský kraj už s touto školou nechce nic mít… MF Dnes (9. 5.) píše v článku zabývajícím se i otázkou segregace: Jsou školy pro Romy správnou cestou? Vždyť zase Romy vydělují z většinové společnosti… „Mí odpůrci se ptají, proč Romové nejdou na normální školy. Já tuto kritiku vnímám, ale je to věc poptávky. Dokud máme žáky, kteří chtějí studovat, pak je to správné,“ říká Ščuka. Jak vidno, Topolánek žije a vše je znovu otázkou nabídky a poptávky.
Přehled na jaře řečeného a tištěného zpracovala Albína Schwartzová. Pokračování v čísle 9/2007.
Hodonínský Dům kultury se v sobotu 21. dubna stal pro Romy jedním z nejdůležitějších míst v zemi. Právě zde totiž večer vyvrcholilo finále sedmého ročníku soutěže Miss Roma, ve kterém se utkalo dvanáct romských krásek o titul královny.
Většinu jich přijely podpořit rodiny a známí, ze severu Moravy vypravili dokonce autobus. Atmosféra v sále byla uvolněná, ale zároveň plná očekávání. Se zdravicí k přibližně 250 návštěvníků vystoupil Vladimír Galbavý, místopředseda pořádající organizace Sdružení Romů a národnostních menšin (SRNM). „Naše sdružení se touto akcí dostává již roky do povědomí veřejnosti, což má posléze pozitivní dopady na integraci Romů. Snažíme se o rozvoj demokracie v této zemi a chceme přispět k lepšímu vzájemnému porozumění mezi všemi lidmi,“ prohlásil. Vzpomněl také před časem zesnulého Miroslava Malíka, který se jako předseda SRNM pro Moravu a Slezsko zasloužil o všechny ročníky romské Miss a jehož památce byl tento ročník věnován.
(jss)