Stanovy spolku

Čl. I

Název a sídlo

Název:             Společenství Romů na Moravě Romano jekhetaniben pre Morava

                        (dále jen “spolek” nebo “SRNM”)

Anglický ekvivalent názvu:     The Association of Romanies in Moravia

Sídlo:               Cejl 460/35, Brno PSČ 602 00

Čl. II

Účel spolku

Účelem SRNM je naplňování programu integrace Romů do společnosti. Tento proces chápe jako dvojjediné úsilí o co nejplnější zapojení Romů do života společnosti, při zachování identity Romů, tj. jazyka, kultury a přiznání romské národnosti, jako součást plnohodnotného uznání občana žijícího v demokratické společnosti.

Čl. III

Hlavní činnost spolku

Činnost spolku směřuje k naplnění účelu popsaného v čl. II., co by společného zájmu jeho členů. Tento účel je naplňován zejména prostřednictvím následujících programových cílů organizace:

  1. Být partnerem při řešení všech otázek a problémů společnosti, dotýkajících se romské menšiny, a to pro samosprávné instituce ve městech, kde má své pobočky a dále i pro vyšší územně správní celky. V tomto směru vytváří partnerské vztahy i pro instituce státní v regionech, a i na celostátní úrovni, přičemž zastupuje Romy v míře, která odpovídá místům a oblastem, kde působí.
  2. Být kvalitním poskytovatelem sociální práce, především terénních programů, a práce pro děti a mládež v rámci mimoškolní výchovy. K tomu vytváří ve svých lokalitách komunitní centra, která se stávají středisky pro takovou činnost. Vstupuje do jednání s odbory sociální péče v obcích a svým vlivem, radou i pomocí dosahuje zvýšení konkretizace této péče mezi občany, vstupuje do jednání se školami a výchovnými institucemi všeho druhu, které pečují alespoň určitou částí o romskou mládež a tam ve spolupráci s výchovnými a pedagogickými pracovníky zlepšuje nejen úroveň vzdělávání a výchovy, ale i sociální úrovně mladé generace a jejího zodpovědnějšího přístupu k občanství. Organizace se zavazuje vyvíjet konkrétní kroky k zapojování Romů do pracovního procesu: spolupracuje při tom se zaměstnavateli a úřady práce, v návaznosti na zákonné možnosti s nimi usiluje o uplatnění Romů v pracovním procesu úsilím o pracovní rehabilitaci a zařazením na trh práce programem rekvalifikace. Spolupracuje s probační a mediační službou při návratu vězňů z výkonu trestu a usiluje o jejich úspěšnou a bezproblémovou integraci do společnosti.
  3. Naplňovat cíle v oblasti kulturní, neboť nedílnou částí romské integrace je i uchování identity Romů. Jde především o uchování, péči a kultivaci romského jazyka, zvyků a tradic, a to zejména v oblasti hudební a taneční a hrdosti na vlastní historii a její poznávání. SRNM je vydavatelem romského čtrnáctideníku Romano hangos. Tuto práci provádí SRNM ve spolupráci s Muzeem romské kultury, které pokládá za vrcholovou instituci v uchovávání tradic Romů a jejich rozvíjení.
  4. Dbát na zachovávání lidských práv a činit veškeré potřebné kroky k tomu, aby byly jakékoliv extrémy tohoto druhu eliminovány na snesitelnou úroveň. SRNM usiluje o tolerantní ovzduší ve společnosti a bojuje proti jakýmkoliv prohřeškům, ať už ze strany Romů či občanů majority. Zřizuje právní i sociální poradnu podle finančních možností, zabývá se monitorováním situace v oblasti dodržování lidských práv. Spolupracuje s nevládními organizacemi, které se zabývají podobnou nebo související činností.
  5. Zapojovat se i do mezinárodního romského hnutí, spolupracovat s nevládními romskými organizacemi a romskou reprezentací v Evropě. SRNM při práci vychází ze závěrů kongresu Romani Union (mezinárodní romské organizace) a jejího úsilí o ustanovení romského národa se společnými znaky a cíli mezi ostatními evropskými národy.
  6. Rozvíjet, podporovat a poskytovat profesní vzdělávání zejména v oblastech, ve kterých má spolek dlouholeté zkušenosti a může předat svoji dobrou praxi dalším osobám a organizacím, jejichž cíle se shodují s účelem založení spolku.

SRNM si je vědomo velkého úkolu vytváření romské reprezentace na půdě ČR a realizaci tohoto úkolu spatřuje ve spolupráci s ostatními romskými organizacemi, pokud se jejich činnost nedostane do rozporu s těmito programovými cíli.

Tyto programové cíle naznačují pouze rámcově úsilí SRNM a jsou dlouhodobým úkolem.

Čl. IV

Vedlejší činnost

Spolek může výlučně k podpoře své hlavní činnosti provozovat vedlejší hospodářskou činnost spočívající v podnikání nebo jiné výdělečné činnosti. Zisk z těchto činností Spolek používá především k podpoře hlavních činností dle čl. III. těchto stanov, dalších spolkových činností a k úhradě nákladů na vlastní správu.

Čl. V

Organizační struktura spolku

  1. Organizace je složena z ústředí, které metodicky a administrativně řídí další organizační složky, jimiž jsou regionální pobočky. Ty mohou být zakládány kdekoliv, a to i na území Čech. Je však zohledněn princip, aby pobočky pracovaly v lokalitách většího počtu Romů a tím plnily své poslání v potřebnosti. Při tom pojem region v našem slova smyslu nemusí kopírovat pojem region ve smyslu organizace stání správy. Regionální pobočky zřizují kluby dětí a mládeže nebo komunitní centra, v nichž soustředí činnost se zaměřením na mládež, jsou to i kontaktní místa pro terénní sociální práci a místa k diskuzím o řešení problémů společnosti v daném regionu nebo místě. V jednom místě nemohou vzniknout dvě pobočky. Stane-li se takový případ, budou tyto pobočky sloučeny v jedinou, byť strukturovanou ve dvou celcích. Jejich program a cíle však zůstanou uchovány dle stanov.
  2. Organizační strukturu spolku tvoří tyto orgány:
    1. rada,
    2. statutární orgán
      1. předseda
      2. výkonný ředitel
    3. čestný předseda
  3. Funkční období volených orgánů je pět let. Členové volených orgánů spolku, jejichž počet neklesl pod polovinu, mohou kooptovat náhradní členy svého orgánu do nejbližšího zasedání členské schůze. Členství ve volených orgánech zaniká zánikem členství ve spolku dle čl. IX. bod 7 spolku, uplynutím funkčního období, nebo odvoláním člena voleného orgánu radou.

Čl. VI

Rada

  1. Nejvyšším orgánem spolku je rada. Je složená z:
    1. regionálních vedoucích, kteří jsou vybíráni na shromážděních členů organizací v místech jejich působení, a to na základě konsenzu všech členů místní organizace, případně z dalších osob schválených radou.
    2. členů ústředí, které doplňuje do rady 3 své zástupce. Kolektivem ústředí se rozumí nejen zaměstnanci, ale i dlouhodobí a blízcí spolupracovníci, kteří nutně nemusí být zaměstnanci, ale projevili důvěryhodně svoji loajalitu organizaci.
  2. Rada rozhoduje o všech důležitých věcech týkajících se spolku, zejména:
    1. schvaluje stanovy spolku a změny těchto stanov,
    2. volí statutární zástupce a odvolává je,
    3. schvaluje zprávu o činnosti spolku za předcházející rok,
    4. určuje a schvaluje strategický plán spolku a jeho cíle na příští období,
    5. schvaluje přihlášky nových členů a rozhoduje o vyloučení členů,
    6. rozhoduje o vstupu spolku do právnických osob,
    7. rozhoduje o členství spolku v mezinárodních organizacích, koalicích a kampaních,
    8. rozhoduje o postojích spolku vůči rozhodnutím státu, regionálních institucí, samospráv a jiným závažným událostem, které se dotýkají romské komunity
    9. dohlíží na hospodárné provozování kanceláře spolku – ústředí,
    10. rozhoduje o nemovitém majetku spolku,
    11. rozhoduje o zániku spolku.
  3. Rada také rozhoduje o všech věcech, které nespadají do pravomoci jiného orgánu spolku.
  4. Zasedání rady je svoláváno členem statutárního orgánu nebo členem rady podle potřeby, nejméně však jednou ročně. Součástí informace je návrh programu zasedání. Nejpozději deset dní před konáním zasedání rady zasílá svolavatel členům rady návrhy materiálů, které je povinen předložit ke schválení.
  5. Rada může na svém nejbližším zasedání změnit kterékoliv rozhodnutí členů statutárního orgánu.
  6. Rada je usnášeníschopná, účastní-li se jejího zasedání nadpoloviční většina všech členů. Rada rozhoduje nadpoloviční většinou přítomných členů, není-li v těchto stanovách uvedeno jinak. Každý člen má při rozhodování jeden hlas; hlasy členů si jsou rovny.
  7. Rada může odvolat člena rady, který se bez řádné omluvy třikrát nezúčastnil zasedání rady.
  8. Záležitost, která nebyla zařazena do programu zasedání při ohlášení rady v souladu s čl. VI. bod 4 těchto stanov, lze rozhodnout jen se souhlasem dvou třetin přítomných členů spolku.
  9. O rozhodnutích přijatých na zasedání rady pořizuje radou pověřený člen spolku zápis. Zápis svým podpisem ověřují dva členové přítomní na zasedání rady.

Čl. VII

Statutární orgán

  1. Statutární orgán spolku je kolektivní, jeho členy jsou statutární zástupci
    1. předseda spolku
    2. výkonný ředitel.
  2. Spolek zastupuje každý člen statutárního orgánu samostatně a v plném rozsahu. Statutární zástupci rozhodují zejména o otázkách spojených s fungováním spolku, včetně dispozic s majetkem, s výjimkou majetku nemovitého, přijímají zaměstnance spolku, ukončují jejich pracovní poměr, rozhodují o jejich pracovních záležitostech.
  3. Předseda jmenuje členy rady na návrh shromáždění členů poboček a na návrh kolektivu ústředí.
  4. Statutární zástupce navrhuje změnu stanov, které schválí rada po připomínkách a doplňcích.
  5. Za spolek může jednat rovněž statutárním zástupcem zmocněný člen nebo zaměstnanec spolku, a to v záležitostech ve zmocnění vymezených.

Čl. VIII

Čestný předseda

  1. Čestným předsedou spolku je jeho zakladatel, Ing. Karel Holomek. Funguje jako poradní orgán Rady a Statutárních zástupců, zaštiťuje činnost spolku a vystupuje jeho jménem na veřejnosti.

Čl. IX

Členství ve spolku

  1. Členství ve spolku je dobrovolné. Členem Spolku se může stát každá fyzická osoba starší 18 let, bez rozdílu pohlaví, vyznání, politického a sociálního zařazení, národnosti, rasy a státní příslušnosti.
  2. Členem spolku se může stát také právnická osoba. Za právnickou osobu ve Spolku jedná její statutární orgán, pokud si sama neurčí jiného zástupce.
  3. O přijetí za člena organizace rozhoduje Rada na svém zasedání. Důvodem pro nepřijetí může být jedině nenávistný postoj člena organizace a snaha rozbíjet struktury organizace a destruovat její činnost. Tím není míněn rozumný a kritický postoj, který je žádoucí.
  4. Členové neplatí členské příspěvky a neručí za dluhy Spolku.
  5. Člen spolku má právo:
    1. účastnit se jednání shromáždění pobočky a podílet se na jejím rozhodování hlasováním,
    2. volit zástupce pobočky do Rady,
    3. předkládat návrhy, podněty a připomínky orgánům spolku,
    4. podílet se na praktické činnosti spolku.
  6. Člen spolku má povinnost:
    1. dodržovat stanovy, plnit usnesení orgánů spolku,
    2. aktivně hájit zájmy spolku, dodržovat vnitřní dohody a nepodnikat žádné kroky, které by byly v rozporu se zájmy spolku,
    3. aktivně a pravidelně se účastnit jednání orgánů spolku a přispívat ke zlepšení jejich práce.
  7. Členství ve spolku zaniká:
    1. doručením písemného oznámení o vystoupení člena Ústředí,
    2. úmrtím člena,
    3. zánikem spolku,
    4. vyloučením člena Radou, v případě, že i přes písemné napomenutí ze strany orgánu spolku porušuje tyto stanovy,

případně z jiného důvodu stanoveného zákonem.

  1. Seznam členů spolku je neveřejný. Zápis a výmazy v tomto seznamu provádí Ústředí při vzniku a zániku členství a dále při jakékoliv změně podstatných údajů.
  2. Členství se váže na osobu člena, je nepřevoditelné na jinou osobu a nepřechází na jeho právního nástupce. Veškeré vypořádání vůči členovi, kterému zaniklo členství, proběhne do tří měsíců od potvrzeného ukončení členství.

Čl. X

Zánik a likvidace Spolku

  1. Spolek může zaniknout dobrovolným rozpuštěním na základě rozhodnutí Rady nebo z jiného důvodu stanoveného zákonem.
  2. V případě zániku spolku je jeho likvidační zůstatek bezplatně převeden na jinou právnickou osobu neziskového charakteru, jejíž cíle jsou blízké cílům spolku.
  3. Při zániku Spolku Rada jmenuje likvidátora. Jmenovaný likvidátor sestaví do 20 dní od svého jmenování do funkce soupis jmění Spolku a zpřístupní jej vhodným způsobem v sídle Spolku všem členům Spolku.
  4. Při zániku Spolku likvidátor vypořádá dluhy Spolku. Ze zbylého majetku sestaví návrh na rozdělení likvidačního zůstatku, který schválí Rada. Nebude-li návrh na rozdělení likvidačního zůstatku schválen, je likvidátor povinen vypracovat nový návrh ve lhůtě 20 dnů od okamžiku, kdy Rada předchozí návrh zamítla.
  5. Likvidátor vypořádá likvidační zůstatek dle schváleného návrhu na vypořádání.

Čl. XI

Závěrečná ustanovení

  1. Znění těchto Stanov bylo schváleno radou konanou dne 17.12.2021, jejíž konání je potvrzeno zápisem ze dne 17.12.2021.
  2. Znění těchto stanov je účinné od 1.1.2022.

Související Příspěvky

Začněte psát hledaný výraz výše a stisknutím klávesy Enter vyhledejte. Stisknutím klávesy ESC zrušíte.

Zpět na začátek